Vesnička Tři Studně vznikla pozdní horskou kolonizací v polovině 17. Století. V současnosti je významným rekreačním centrem s řadou hotelů a chat, v zimě se tu konají závody psích spřežení. V roce 2004 bylo ve Třech Studních slavnostně otevřeno náměstí Evropské unie, na kterém se nachází Letní minigalerie a takzvaný světový rozcestník. Blízké rybníky Sykovec a Medlov nabízí příjemné koupání.

V červenci roku 1938 pobýval na Třech Studních světoznámý hudební skladatel Bohuslav Martinů, který sem přijel navštívit přítele Václava Kaprála a jeho dceru Vítězslavu. Jejich společný pobyt. Jejich společný pobyt připomíná pamětní deska umístěná na stěně hotelu U Loubů a je mu věnována i stálá výstavka v hotelové restauraci.

Při procházkách chodívali Bohuslav Martinů a Vítězslava Kaprálová ke studánce Barborka. Dnes jsou na tomto místě studánky dvě, nově vybudovaná Vitulka je pojmenovaná na památku Vítězslavy Kaprálové. Oba prameny jsou pěkně upravené a naleznete je v blízkosti zelené značky do Skleného, odbočka k nim je vyznačena směrovkou. Každoročně poslední sobotu v květnu se u nich koná slavnostní otvírání studánek.

DRÁTENÍČKY

Drátenická skála, zkráceně zvaná též Dráteničky či Drátník, je jednou z nejkrásnějších a nejvýraznějších skal ve Žďárských vrších. Od roku 1976 je její okolí chráněno jako přírodní památka. Nachází se na okraji lesa asi 200m severozápadně od obce Blatiny. Vrcholový skalní útvar byl zformován do podoby mohutné skalní hradby s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání rulových hornin.

Nejvyšší vrchol zvaný Sokol dosahuje výšky 35 metrů. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních porostů smrkových bučin. Skalní útvar je vzhledem k blízkosti rekreačních lokalit hojně horolezecky a turisticky využíván.

K Drátenickým skalám vede červená turistická trasa ze Sněžného nebo zelená z Kadova přes Samotín.

KADOV

Počátky obce Kadov jsou spojeny se založením železáren v polovině 17. Století. Tento podnik patřil na konci 18. století k největším na Moravě.

Kadovská železářská huť byla v provozu až do roku 1874, kdy byla zrušena. Železná ruda se těžila v mnoha okolních vesnicích, ale také na několika místech přímo v Kadově např. Vápenice – v Mostinkách. Některé výrobky kadovských železáren je možné zhlédnout v Horáckém muzeu v Novém městě na Moravě a litinové kříže i v oklí např.: u kostelů na Fryšavě a ve Sněžném, V Novém Městě na Moravě.

Kadovská huť stávala na návsi po pravé straně silnice na Herálec u říčky Fryšávky a ještě dnes lze v tomto místě nalézt nepatrné zbytky rohové zdi z jejího skladiště. Mnohem výraznější připomínkou je také pomník připomínající 350. výročí jejich založení.

Ke Kadovu patří samota Podmedlovský mlýn a bývalý panský dvůr zvaný Kadůvek. Poblíž dosud stojí stará roubená pazderka s velkým komínem.

Určitě stojí za návštěvu i místní pohostinství, které nabízí vyhlášenou specialitu sladkohořký bylinný likér zvaný Kadovánek.

PACECKÁ SKÁLA, MALINSKÁ A LISOVSKÁ SKÁLA

Pasecká skála se nachází velmi blízko silnice z Nového Města do Sněžného. Jedná se o soustavu tří skalních útvarů – Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn. Skalní útvar Vyhlídka nabízí upravenou vyhlídku s výhledem na daleké okolí. Za dobrých podmínek je odtud prý vidět i nejvyšší vrchol Jeseníků – Praděd.

Vznikl zde i přes 8 metrů dlouhý a 4 metry vysoký skalní tunel a dvě menší jeskyňky. Skála a její okolí byly prohlášeny za přírodní památku, horolezecká činnost je zde povolena.

Půjdete-li od Dráteníček po červené značce směrem k Žákově hoře, dostanete se po 1,5km k přírodní památce Malinská skála. Skupina čtyř větších skalních útvarů zvaných Výspa, Zubří věž, Srnčí věž a Škuner tvoří řadu, obloukovitě se stáčející v délce dvou set metrů. Rozhodnete-li se pokračovat dál po červené značcce, po 3,5km dojdete k Lisovské skále.

KRÁTKÁ

První písemná zpráva o obci je z roku 1727, v té době se jmenovala Teplá podle místního lesa. Obec Krátká vznikla v roce 1735. V současné době je délka vesnice při silnici Kadov-Sněžné pouze asi 200m a má 20 obyvatel.

V Krátké se uchoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury ve zdejší oblasti. Malebnost lidových staveb je umocněna jejich vhodným začleněním do krajiny.

Nejpozoruhodnějšími staveními jsou rychta č. 12 – dnes zde sídlí Ekologické informační centrum Správy CHKO Žďárské vrchy se stálou expozicí Žďárské vrchy – dílo přírody a člověka. Ekologické centrum je přístupné v červnu a září o víkendech, o prázdninách denně kromě úterý.  A stavení č.4 a 31.

Každoročně se tu pořádá několik akcí, například v květnu Vítání ptačího zpěvu, v polovině června tradiční řemeslný Krátecký jarmark a v září Bramborová slavnost. U rybníčku před rychtou byl obnoven haltýř, který dříve sloužil k uchovávání potravin.

Krátká byla prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci a s výstavbou nových domů se zde nepočítá.

STUDNICE

Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších – 784m. Z okolí je pěkný rozhled. U příjezdové cesty do vesnice stojí tři stožáry vysokého napětí pro výzkum vlivu námrazy. Stožáry jsou důležitým orientačním bodem pro široké okolí.

Jihovýchodně od obce se ve třech lomech těžil vápenec. Největší z nich, který má na dně jezírko, se nachází přímo u žluté značky, další dva leží nedaleko uprostřed pastvin. Ze dna druhého lomu se polozasutou štolou můžete dostat do velké dobývací komory o délce 18 metrů, šířce 7 metrů a výšce 9 metrů. V okolí třetího lomu se zachovanými zbytky vápenky rostou vzácnější druhy rostlin.

Nové Město na Moravě se pyšní zámkem, starou radnicí, třemi kostely a především mnoha díly svých rodáků – sochařů Jana Štursy a Vincence Makovského. Vaši pozornost zajisté upoutají i sgrafita rovněž zdejšího rodáka Karla Němce. Nepřehlédnutelná jsou na kostele sv. Kunhuty, ale obdobných míst je v Novém Městě celá řada. Vypátrat je sice vyžádá určitý čas, ale rozhodně to stojí za trochu námahy.

V zimě bude váš program přirozeně odlišný. Bylo by škoda alespoň ke kratšímu výletu nevyužít zdejší běžecké tratě, které jsou považovány za nejlepší na Vysočině.

Ze Třech Studní to do Nového Města není nijak daleko. Plánujete-li cestu domů autem, můžete parkovat ve Třech Studních a odpoledne se sem vrátit. V takovém případě je lepší jít do Nového Města přes Vlachovice a zpět se vracet pohodlnější trasou po zelené značce.

HORÁCKÉ MUZEUM

Horácké muzeum je umístěno v bývalé novoměstské radnici vystavěné v roce 1555, jejíž původní renesanční podobu zcela změnily pozdější přestavby. Uvnitř je pět zajímavých expozic, zaměřených na lidovou kulturu severní části moravského Horácka, vývoj lyžování a výrobu lyží na Novoměstsku, jsou zde k vidění ukázky výrobků horáckých skláren a železáren. Děti jistě zaujme školní třída z třicátých let minulého století a originál Vírského mlýnku, který bývá v provozu během letních měsíců.

Zajímavou památkou na prusko-rakouskou válku v roce 1866 je poškozený rakouský orel na vrcholku věžičky Horáckého muzea. Původně míval dvě hlavy, ale jednu z nich mu ustřelil pruský voják.

HORÁCKÁ GALERIE

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě sídlí v prostorách bývalého renesančního zámku, který dal na sklonku 16. století postavit Vilém Dubský z Třebomyslic. Později bylo sídlo barokně přestavěno, současná podoba fasády je pseudoklasicistní z konce 19. století.

Horácká galerie se zaměřuje na shromažďování a prezentaci děl významných regionálních umělců a vystavuje i soubor hutního skla, dokumentující činnost sklárny ve Škrdlovicích.

KOSTEL SV. KUNHUTY

Kostel je největší galerií sgrafit novoměstského rodáka Karla Němce. Inspirací pro tento úkol mu byly biblické postavy, příběhy z jejich života, nebo milénium výročí smrti svatého Václava. Karel Němec vyzdobil i vnitřní prostory kostela. Zde upoutá pozornost návštěvníků sgrafito České nebe. Nejstarší částí kostela je gotický presbytář z konce 14. století. Ve věži kostela jsou 4 zvony, z nichž ten největší nese jméno Kunhuta.

DŮM RODINY BRADY

Na Vratislavově náměstí se nachází dům s číslem popisným 13. Tento dům je těsně spjat s židovskou rodinou Brady. Pamětní deska na fasádě domu připomíná smutný osud Hany Brady v době nacistické okupace a holocaustu. Hana byla v roce 1942 jako jedenáctiletá deportována do Terezína. Její životní příběh byl zpracován ve světoznámé knize „Hanin kufřík.“ Pamětní deska, která byla vytvořena podle návrhu arch. Marie Jiříčkové, byla odhalena v roce 2005. Historické rodinné fotografie si můžete prohlédnout v 1. patře domu.

LES OCHOZA

Les Ochoza je vhodným cílem pro kratší vycházku spojenou s hledáním osmi obrázků, které zachycují legendy a příhody vztahující se k těmto místům. Začátek „obrázkové“ trasy je v Novém Městě u železničního mostu na konci ulice U Jatek, jednotlivá zastavení mají názvy U Hrobku, Svatý Hubert, Svatá rodina, Tři bratři, Pernovka, U Buku, U Lyžaře a Rychtářovec. Trasa končí po sedmi kilometrech u železničního mostu na Bělisku.

Šesté zastavení je zajímavé i z hlediska přírodovědného, v přírodní památce Pernovka najdete na vlhké loučce rosnatku okrouhlolistou, prstnatec májový a toliji bahenní. V zimě je les protkán hustou sítí běžeckých stop, z nichž některé jsou uměle zasněžovány.

HARUSŮV KOPEC

Nové Město na Moravě je nejvýznamnějším střediskem zimních sportů na Vysočině. Na závodních tratích v lese Ochoza se konají závody světového poháru v běhu na lyžích, jejich start a cíl bývá v lyžařském areálu u Skihotelu. Nedaleko odtud na Harusově kopci je vyhledávaná sjezdovka. V prosinci 2007 zde byla uvedena do provozu první sedačková lanovka na Vysočině. Svah je uměle zasněžován, a proto se tu dá lyžovat i při nepříznivých sněhových podmínkách.

ŽÁKOVA HORA

Žákova hora (810m) je výrazným vrcholem Žďárských vrchů. Nachází se 2 km severovýchodně od osady Cikháj a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Jméno vrchu je odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří v hvozdnaté samotě hory zabloudil a už se nevrátil.

Již od roku 1933 je zde chráněn výjimečně dobře zachovaný zbytek listnatého pralesa. Převládajícím druhem je buk lesní, často se vyskytují javory a vzácněji i další druhy listnatých stromů, místy pak roste smrk ztepilý. Jedle bělokorá, která v minulosti bývala druhou hlavní dřevinou pralesa, se nyní vyskytuje pouze při okrajích rezervace.

Chráněné území bylo v roce 1990 podstatně rozšířeno a zařazeno do nejvyšší kategorie národní přírodní rezervace, proto je vstup do pralesa zakázán. Podobně jako v případě šumavského Boubína však můžete prales obejít po značených cestách a zpevněné lesní stezce.

SRAŽENÁ VODA

Bifurkací se nazývá takové rozdvojení vodního toku, při němž každé z ramen odtéká do jiného povodí. K tomuto jevu dochází vzácně na velmi plochých rozvodích. Nejvýznamnějším bifurkačním územím na Vysočině je Radostínské rašeliniště. Mnohem zřetelněji je však tento jev patrný v místě zvaném U Sražené vody, které se nalézá při modré značce 1,5km východně od Cikháje.

Pramenný tok Svratky zde byl z důvodu posílení vodních děl v Cikháji a ve Světnově uměle převeden do povodí Sázavy. Součástí vodního kanálu byl jednoduchý systém stavidel, kterým bylo možné podle potřeby usměrňovat odtok do jednoho z obou povodí. V současné době je místo upravené tak, že voda trvale odtéká současně do obou povodí. Protože Svratka náleží k úmoří Černého moře a Sázava k úmoří Severního moře. Takto rozdělené vody se už nikdy nesetkají.

CIKHÁJ

Odlehlá vesnice Cikháj byla jedním z hlavních středisek partyzánského hnutí za druhé světové války na Vysočině. V jejím okolí působila brigáda M. J. Husa a oddíly Zarevo, Kirov, Jan Kozina a Vpřed. Činnost partyzánů připomíná památník umístěný na okraji lesa při modré značce do Vojnova Městce. Obyvatelům Cikháje, kteří partyzánům pomáhali, hrozilo neustálé nebezpečí. V lednu roku 1945 byl fašisty vypálen dům pana Vaise, ležící asi půl kilometru severně od vesnice na okraji lesa. Po válce byl obnoven a jeho minulost nyní připomíná znak partyzánské brigády, umístěný na stěně stavení. Na samém konci války okupanti plánovali zničení celé vesnice a popravu pěti osob, k čemuž naštěstí již nedošlo. Památkami Cikháje je pěkná kaplička krytá šindelem a boží muka z roku 1700. Okolím vede naučná stezka z Tisůvky do žákovy hory.

TISŮVKA

Přibližně 1,5 km severozápadně od Cikháje se vypíná zalesněný kopec Tisůvka. Na jeho vrcholku je 58 metrů dlouhá a až 15 metrů vysoká skalní hradba, chráněná jako přírodní památka. Při troše opatrnosti je možné na ni vystoupit. Na Tisůvku vedou z Cikháje dvě značené cesty. Pohodlnější je přístup po červené značce, půjdete-li po trase naučné stezky, připravte se na velmi strmé stoupání. Tato varianta se rozhodně nehodí pro cyklisty nebo běžkaře.

FRYŠAVSKÝ KOPEC

Za druhé světové války se v hlubokých lesích Žďárských vrchů skrývalo mnoho partyzánů. Jedním z takových míst byl Fryšavský kopec. Krátká odbočka značené turistické cesty vás dovede k místu, kde býval opěrný bod partyzánské brigády Mistr Jan Hus. Dnes je na tomto místě památník a zvolna chátrající replika partyzánského srubu.

DEVĚT SKAL

Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů je současně i nejrozlehlejším skalním uskupením na Českomoravské vrchovině. Rulové skály tu vytvářejí tři hřebeny s devíti věžemi a další tři menší bloky. Na hlavní vrchol je možné snadno vystoupit po odbočce turistické značky, ostatní skály, jejichž výšky dosahují až 15 metrů, jsou přístupné pouze pro horolezce. Na jejich úpatí se nachází přibližně 80 metrů dlouhý balvanový proud.

Budete-li z Devíti skal sestupovat po modré značce směrem na Křižánky, dojdete po půl kilometru k 650 metrů dlouhému pásmu jedenácti skal a skalek. Poslední z nich, 28 metrů vysoká Bílá skála, je jednou z nejkrásnějších na Vysočině a byla vyhlášena za přírodní památku.

VELKÉ DÁŘKO

Velké Dářko je největším rybníkem Českomoravské vrchoviny a známým rekreačním místem. Za horkého letního dne vás nepochybně vyzve k celodennímu lenošení. Zvedne-li se vítr, je rázem celá jeho hladina plná plachetnic a windsurfingů. Nebude-li počasí na koupání, vydejte se po naučné stezce vedoucí kolem dokola Velkého Dářka. Rybník, lesy a především rašeliniště na jeho březích mají severský charakter, pozorný turista tady spatří řadu zajímavostí.

Nedaleko Velkého Dářka leží vesnice Škrdlovice, proslavená díky sklárně a výrobě uměleckého a užitkového hutního skla. Dalším námětem na kratší vycházku či projížďku na kole je trochu vzdálenější Polnička, na jejímž okraji se nachází restaurace Salon expres Vagon s řadou milých atrakcí pro děti. Botanikům doporučujeme návštěvu přírodní rezervace Pod Kamenným vrchem s výskytem celé řady chráněných rostlin. Žďársko nabízí výborné podmínky pro běh na lyžích, rolbou nebo skútrem upravené trasy naleznete mezi Škrdlovicemi, Račínem a Žďárem nad Sázavou.

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE DÁŘKO

Západně od rybníka Velké Dářko se rozkládá velké a hluboké rašeliniště. Je porostlé borovým lesem, který je tvořen borovicí blatkou, borovicí lesní a jejich kříženci. Místy, zvláště při okrajích, rostou i břízy a smrky. V podrostu převládají rašeliníky, ostřice, suchopýry, borůvky, brusinky, vlochyně a klikvy. Na zachované přírodní prostředí je vázán výskyt mnoha vzácných živočichů. Území je chráněno již od roku 1933 a patří mezi nejstarší rezervace na Vysočině.

Vstup do chráněného území není povolen, ale po jeho východním okraji prochází trasa naučné stezky. Z ní si můžete utvořit velmi dobrou představu o zdejší přírodě.

RADOSTÍNSKÉ RAŠELINIŠTĚ

Možná jste už také někdy zažili okamžik překvapení, kdy jste se vypravili obdivovat krásy rašeliniště, a místo neprostupné hluboké bažiny jste nakonec objevili jen vlhkou louku nebo podmáčený les. Hledáte-li místo, kde je na první pohled více než zřejmé, že každý krok je velice nebezpečný, pak vás určitě nezklame Radostínské rašeliniště. Uprostřed plochého území spatříte malé zavodněné sníženiny s ostrovy obnaženého dna, to vše prorostlé bujnou směsí bahenních rostlin, v níž dominují rašeliníky a suchopýry. Divoký vzhled močálu je však do jisté míry způsoben těžbou rašeliny, která tu probíhala před první světovou válkou. Po jejím ukončení vytěžené plochy opětovně překryla rozplavená rašelina a v současnosti probíhá přirozená obnova společenstev. Vstupovat do rašeliniště vám rozhodně nedoporučujeme. Nemuselo by to s vámi dobře dopadnout, vždyť jeho hloubka dosahuje přes 3 metry. Navíc bylo toto území vyhlášeno za národní přírodní rezervaci, v níž je pohyb mimo značené cesty přísně zakázán. O nic však nepřijdete, naučná stezka vás dovede až k vyhlídkové plošině, ze které dobře uvidíte nejzajímavější část rašeliniště.

DOUBRAVNÍK-PADRTINY

Názory odborníků na to, co je a co není botanicky mimořádně hodnotné území, prošly v posledních letech pozoruhodným vývojem. V roce 1994 vznikla celoevropsky významná iniciativa nazvaná Planta Europa. Jejím cílem je vytvoření společné strategie ochrany rostlin v Evropě a identifikace botanicky nejcennějších území. Takových bylo v české republice nalezeno celkem 75, pouze dvě se však nachází v kraji Vysočina. Je to Mohelenská hadcová step a dosud naprosto neznámá lokalita nazvaná Doubravník-Padrtiny. Jedná se o 3 km dlouhý, ale jen 100 až 200 metrů široký pruh luk, pokrývající nevýraznou stráň a její úpatí.

Ještě větším překvapením je důvod výběru této lokality – vyskytuje se tu totiž nejvýznamnější populace mokřadních pampelišek ve střední Evropě. Rozeznat tyto vzácné pampelišky od těch obyčejných, které tu taky rostou, je krajně obtížné, ale můžete se o to aspoň pokusit. I jinak tu milovník rostlin má co objevovat. Na stráni, jejímž geologickým podkladem je opuka, se vzácně vyskytuje hořeček mnohotvarý a hořeček brvitý, na podmáčených místech roste zajímavá vlhkomilná květena. Botanicky významné území Doubravní-Padrtiny se nachází jižně od vesnic Radostín a Hluboká. Ve střední ho protíná silnice do Vepřové, jižním okrajem západní části vede modře značená turistická stezka k rybníku Doubravník.

ŠKRDLOVICE

Obec Škrdlovice se nachází v severní části okresu Žďár nad Sázavou na Česko moravským pomezí. Je položena ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny, v centrální části CHKO Žďárské vrchy, v nadmořské výšce 650 m n. m.

Škrdlovice proslavila místní sklárna, která vznikla v roce 1941 a vyrábí umělecké užitkové hutní sklo. Chcete-li si ze své návštěvy Žďárska odvést hodnotný suvenýr, pak navštivte zdejší podnikovou prodejnu nalézající se u vchodu do závodu. Další sklárna je v sousedním Karlově.

Vaši pozornosti by neměla uniknout památná lípa velkolistá s obvodem kmene úctyhodných 635 cm a kaple svatých Cyrila a Metoděje. Střecha moderní stavby z let 1997-1999 má podobu rozevřené knihy, mezi jimiž listy vystupuje biskupský kříž. Autorem návrhu je Ing. arch. Mojmír Kyselka, autorem vitráže a interiéru Jaroslav Matouš, vlastní realizaci provedl Bohuslav Polanský.

POD KAMENNÝM VRCHEM

Mnohem častější než hluboká rašeliniště s borovicí blatkou jsou na Vysočině vlhké rašelinné louky.  Jednu z nejkrásnějších najdete asi 2 km jižně od Velkého Dářka vpravo od červené značky za Kamenným rybníkem. Na této lokalitě, která je chráněná jako přírodní rezervace, se vyskytují všechny typické druhy rostlin a živočichů vlhkých luk. Za všechny jmenujme aspoň atraktivní prstnatec májový a půvabnou violku bahenní. Nejvhodnější doba k návštěvě louky pod Kamenným vrchem je druhá polovina května. Dbejte však jisté opatrnosti, neboť na sušších místech se může vyskytnout zmije obecná.

POLIČKA

Polnička bývala významným střediskem výroby a zpracování železa. Železárny, které ve druhé čtvrtině 19. století patřily k největším u nás, se proslavily kvalitou svého zboží, vyráběly se tu kolejnice a později i zbraně. Vinou vyčerpání zásob dřeva a vhodných rud však vzkvétající podnik již v roce 1865 zanikl a dnes po něm nezbyla ani stopa.

Rodiny s dětmi, které přes Polničku jedou na kole od Velkého Dářka do Žďáru, se rozhodně musí zastavit u výletní restaurace Salon Expres Vagon na severním okraji Polničky. V řadě atrakcí pro děti většinou zcela jednoznačně vítězí projížďka vláčkem po 300 metrů dlouhé úzkokolejné železnici.

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Zlom v životě nepříliš významného města přinesla teprve v polovině 20. století výstavba velkého strojírenského podniku ŽĎAS a nové železniční trati z Brna do Prahy. V následujících desetiletích se Žďár nad Sázavou společně s Třebíčí staly nejdynamičtěji rostoucími městy Vysočiny. Město obklopil prstenec nových sídlišť, velkou proměnu zažilo i hlavní žďárské náměstí. Z původní zástavby se zachovala barokní budova Staré radnice a pozdně gotický farní kostel sv. Prokopa s vyhlídkovou věží; přístupná však bývá jen při výjimečných příležitostech. Vedle kostela stojí kaple sv. Barbory, která bývá někdy připisována Santinimu. Jistější a umělecky mnohem výraznější je jeho podíl na úpravách hřbitovního kostelíku Nejsvětější Trojice. Stačilo vlastně málo, a sice dostavět k presbytáři trojúhelníkovou sakristii ukončenou jedinečným řešením trojúhelníkového okna vsazeného do ostré hrany nároží. Tato drobná přístavba ukázkově dokládá základní rysy Santiniho tvorby. Půdorys symbolizuje její zasvěcení, originální detail pak tuto jinak zcela prostou stavbu povyšuje na hodnotnou architekturu. V bývalé tvrzi se nachází muzeum s pravidelně obměňovanými výstavami.

Město žije bohatým kulturním životem, pro návštěvníky jsou nejpřitažlivější Slavnosti jeřabin a folkový festival Horácký džbánek.

ŽĎÁRSKÝ ZÁMEK

Bývalý cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou založil Boček z Obřan v roce 1252. V roce 1613 se dostal do osobního držení olomouckého biskupa kardinála Františka Z Dietrichštejna, ale nedlouho po jeho úmrtí jej opět získal řád. K novému rozvoji došlo za opata Václava Vejmluvy, který se své funkce ujal v roce 1705. Zlepšené hospodářské situace využil k barokní přestavbě kláštera a k vybudování několika nových staveb v blízkém i vzdálenějším okolí a k jejich realizaci si přizval věhlasného architekta Jana Blažeje Santiniho.

Když roku 1737 objekt úmyslně zapálil kuchařský pomocník, opat Vejmluva se z kruté rány osudu již nevzpamatoval a brzy poté zemřel. Zadlužený klášter se už nikdy nepovznesl ke své bývalé slávě a po dalším požáru v roce 1784 byl zrušen. Vlastnily jej různé šlechtické rody, z nichž posledními byli Kinští. V roce 1938 navštívil zámek anglický diplomat lord Runciman, který zde byl informován o postojích české šlechty k sudeto německé otázce. Areál bývalého cisterciáckého kláštera byl po navrácení rodině Kinských opraven a jeho hlavní části jsou přístupné veřejnosti.

Složitý a rozsáhlý komplex staveb se člení na několik částí. Průchodem ve vstupní budově se dostanete na první nádvoří, kde naleznete informační středisko a pokladnu. Prohlídka s průvodcem začíná na druhém nádvoří a zahrnuje konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie, část konventu se stálou výstavou věnovanou dílu Jana Blažeje Santiniho a rodovou galerii Kinských, umístěnou v bývalých stájích v prostoru čtvrtého nádvoří. Můžete si zakoupit zvýhodněnou vstupenku do všech tří expozic nebo jen do těch, které vás nejvíce zajímají. Součástí základního prohlídkového okruhu není Muzeum knihy ani poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, neboť ty jsou spravovány jinými subjekty. Muzeum klavírů, které až do roku 2007 bývalo v části konventu, ukončilo svou činnost a jeho exponáty už byly ze Žďáru odvezeny.

KONVENTNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Trojlodní bazilika s příčnou lodí, nad jejímž překřížením se zvedá malá věžička, typická pro cisterciácké kostely, byla postavena v raně gotickém slohu podle klasických řádových vzorů. V letech 1710-1722 kostel upravil v duchu takzvané barokní gotiky Jan Blažej Santini. Nejkrásnějším prvkem, kterým Santini oživil strohou podobu chrámu, jsou mostové empory s varhanními skříněmi v místě překřížení lodí. V tomto případě se jedná o vskutku mistrovské včlenění barokního útvaru do stávajícího gotického prostoru. Kvalitu interiéru podtrhuje i hodnotná sochařská výzdoba hlavního oltáře Zvěstování Panny Marie. Jejím autorem byl Řehoř Theny, který do plastik cherubínů vtiskl podobu své umírající manželky. Kopie cherubína, která je dnes umístěná v klášterní expozici, byla jednou z atrakcí slavného československého pavilonu na světové výstavě v Bruselu. Přes Santiniho úpravy zůstaly v kostele zachovány také četné raně gotické prvky, například lomený vstupní portál nebo klenba severní závěrové kaple.

Zatímco konventní kostel býval rozdělen mříží na přední mnišskou část a zadní, určenou pro laické členy řádu, veřejnost navštěvovala kapli sv. Markéty vedle hlavní klášterní brány. Po zrušení kláštera se kostel změnil na farní, přebytečná kaple byla zrušena a nyní slouží jako kavárna.

POUTNÍ KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO NA ZELENÉ HOŘE

Poutní kostel na Zelené hoře byl vybudován v letech 1719-1722 podle projektu Jana Blažeje Santiniho a představuje vrchol tvorby geniálního architekta. Zcela mimořádný je díky stylu takzvané barokní gotiky, který Santini používal při přestavbách gotických kostelů, ale u novostaveb ho nikde jinde neuplatnil. Použití gotizujících prvků mělo evokovat dobu, v níž sv. Jan Nepomucký žil, hrotitá okna navíc připomínají tvar světcova jazyka, který je vypodobněn i na nejvyšším bodě klenby. Stavba představuje důmyslnou transformaci vysokého katedrálního chóru do barokního centrálního útvaru, v němž nejsou rozlišována hlavní a vedlejší průčelí. Kostel je vystavěn na půdorysu pěticípé hvězdy. Je v něm pět kaplí a pět oltářů, do areálu vede pět bran. Symbolické číslo 5 je spojeno s legendou o smrti sv. Jana Nepomuckého, podle níž se v místě jeho utopení objevila koruna složená z pěti hvězd. V interiéru kostela upoutá štukové žebroví, kvalitní sochařská výzdoba a promyšlená hra světel a stínů. Kostel obklopuje hřbitov, který lemují poutnické ambity. Před nedávnem byl porost clonící kostel vykácen a poutní kostel na Zelené hoře se stal novou pohledově exponovanou dominantou širokého okolí. Jeho interiér je přístupný pouze v doprovodu průvodce.

DOLNÍ HŘBITOV

První Santiniho stavbou na Žďársku byl tzv. Dolní hřbitov. Nechal ho v roce 1709 zřídit opat Václav Vejmluva pro oběti moru, který se tou dobou u nás začal šířit. Původně měl hřbitov tři kaple, které symbolizovaly Nejsvětější Trojici. Za opata Bernarda Henneta byl hřbitov rozšířen a byla dostavěna čtvtá kaple, v níž je umístěn vstup do hřbitova. Ve středu hřbitova je umístěna socha Anděla Posledního soudu. Socha pochází z dílny Řehoře Thényho. Na hřbitov byla u místěna mezi lety 1729-1733.

BAROKNÍ MOST

Nedaleko od kláštera se přes Stržský potok klene jeden z nejhezčích barokních mostů u nás. Byl postaven za opata Bernarda Henneta a zdobí ho osm soch světců. Na jedné straně to jsou: sv. Benedikt, sv. Mikuláš, sv. Jan a sv. Cyril a na druhé: sv. Bernard, sv. Vojtěch, sv. Pavel a sv. Metoděj. Chronogramy na sochách datují jejich vznik do let 1761 a 1766.

LOUKY U ČERNÉHO LESA

Mezi prohlídkou žďárského kláštera a poutního kostela na Zelené hoře si můžete dopřát malou přírodovědně zaměřenou procházku kolem rybníka Konvent a do luk, táhnoucích se podél Stržského potoka. Jsou chráněné jako přírodní památka Louky u Černého lesa. Na jaře, kdy jsou nejkrásnější, tu můžete obdivovat prstnatce májové a o něco později vachtu trojlistou. Pěšina vedoucí po východním břehu rybníka vás dovede také k porostu atraktivního ďáblíku bahenního. Z těchto míst je nádherný pohled na areál kláštera a zámku. Orientaci vám usnadní nedávno vyznačená stezka.

VODNÍ NÁDRŽ PILSKÁ

Vodní nádrž Pilská na severním okraji Žďáru nad Sázavou je vyhledávaným rekreačním místem. Ke koupání je vhodnější levý břeh s travnatou pláží. Lemuje ho nově vybudovaná cyklostezka s kvalitním asfaltovým povrchem, vhodná i pro bruslaře.

HAMRY NAD SÁZAVOU

Jak název výmluvně dokládá, vznikly Hamry nad Sázavou v místech bývalých hamrů. Už před husitskými válkami tu stávaly čtyři a každý z nich dal vzniknout jedné z částí dnešní obce. Směrem po proudu řeky to jsou Horní Hamry, Dolní Hamry, Najdek a Šlakhamry.

V 16. a 17. století hamry postupně zanikly a na jejich místě vznikaly mlýny a panské dvory, kolem nichž se usazovaly další rodiny a postupně tak vznikaly vesničky, dnes sloučené do jednoho celku. Díky pěknému přírodnímu prostředí a bezprostřední blízkosti města Žďáru zažívá obec velký stavební rozvoj. Cestovní ruch posílilo vyznačení vycházkového Hamerského okruhu, na němž rychle přibývá zajímavých a atraktivních míst.

HAMERSKÝ OKRUH

Možnosti, jak se dostat na trasu Hamerského okruhu, existuje několik. Od Žďárského kláštera k němu dojdete po modré značce, z města po červené. Pokud do Hamrů dojedete vlakem, vydejte se po červené značce ke Rozštípené skále. Cestujete-li autem nebo autobusem, vystupte až v Najdku a pak se dejte stejným směrem. Po lávce přejděte přes Sázavu a dál se nechte vést žlutými značkami s velkým černým písmenem H. Atraktivnější je severní část okruhu, a proto vám doporučujeme pokračovat ve směru říčního toku.

Rozštípená skála je krásný skalní útvar, který je často využívaný horolezci. Pod ním na louce u řeky uvidíte monumentální betonovou sochu mamuta. Vznikla v roce 2006 a jejím autorem je mladý výtvarník Michal Olšiak. Jeho dílem jsou i další tři obdobné sochy, které cestou potkáte.

Jen kousek odtud stojí památkově chráněný Brdičkův mlýn, kde už řadu let brněnské Technické muzeum připravuje expozici hamernictví.

Další atraktivní zastávkou, kterou ocení především děti, je Konec světa. Na historické zemské hranici stojí starorakouská strážní budka s figurínou. Pozorný turista si o sto metrů dál jistě povšimne starého hraničního kamene. Od něho vás Hamerský okruh povede na skalní útvar Peperek, k rybníku Rejznarka a hlubokému jezírku Vápenice, které vzniklo zatopením vápencového lomu. Pak už vás očekávají další betonové plastiky. V místech, kde modrá značka opouští Hamerský okruh, je umístěna obří hlava zvaná Mamlas a nedaleko silnice spojující Hamry se Žďárem naleznete fantaskního tvora přezdívaného Hamroň. Poslední socha představující koně s vozem zapadajícího do bažiny se nachází stranou vyznačené trasy. Od mostu přes Sázavu v Horních Hamrech se k ní dostanete po silnici.

Nechce-li se vám pak vracet zpět, můžete přes zemědělský statek dojít k mostu v Dolních Hamrech. Pokud zde nepřejdete přes řeku, ale dáte se doleva mírně do kopce, brzy se dostanete k drážnímu tělesu bývalé železniční tratě. Po něm pohodlně dojdete do těsné blízkosti lávky v Najdku. Touto zkratkou ovšem minete celou jižní část okruhu včetně romantického opuštěného lomu Štěnice.

STRAŠIDELNÝ ZÁMEK DRAXMOOR

Stará sýpka v Dolní Rožínce se v roce 2007 proměnila ve strašidelný zámek nazvaný DraXmoor. To, co uvidíte, se nedá srovnat s expozicemi strašidel v Pelhřimově nebo v Telči. Tady na vás nečekají laskavé příšerky, tady se budete bát. Do světa fantazie vás uvede film v 3D kině, projdete tajemná sklepení a uvidíte děsivá strašidla. Nechybí ani pohádkové tržiště s možností občerstvení a zakoupení suvenýrů.

WESTERNOVÉ MĚSTEČKO ŠIKLŮV MLÝN

Šiklův mlýn u Zvole nad Pernštejnem se oprávněně chlubí tím, že je největším přírodním zábavním areálem v České republice. Na počátku tu bylo půvabné westernové městečko stojící na břehu říčky Bobrůvky a louka vyhrazená indiánům. Během několika dalších let se centrum rozrostlo o hotel, chatky, Rodeo arénu, Military zónu, Aero zónu a Sport-aqua centrum. Hlavní sezona tu probíhá od června do konce srpna. Každý den s výjimkou pondělí se v amfiteátru odehrávají veselá akční divadelní představení a westernová show. Kdo se chce atmosféře divokého západu přiblížit ještě více, může si zapůjčit dobový kostým, svézt se vláčkem, ochutnat kovbojské speciality, rýžovat zlato nebo střílet z luku.

SPORTOVNÍ RYBOLOV

Příjemnou novinkou je sportovní rybolov na rybníku Sykovec, vzdáleném cca 300m. Rybolov je možný z 36 pozic. V rybníku je pestrá násada ryb, především kapra, amura, pstruha, sivena…. a to asi 70 m³ ryb. V Sykovci jsou i trofejní kousky například dva kapři o hmotnosti 25 kg.

Sykovec nabízí dostatek místa pro klasické rybaření tak i rybaření na mušku ale i rekreaci, chytat je možno také z loděk.

Hostům je umožněno si na rybářské baště zakoupit čerstvou rybu dle aktuální nabídky.

PRO VÍCE INFORMACÍ O RYBOLOVU

pan Miroslav Krejčí
správce rybníka
tel.: 603 213 855

CENÍK POVOLENEK

• 150 Kč, od 5:00 do 22:00 povolenka „chyť a pusť“
• 350 Kč, od 5:00 do 22:00 povolenka „s rybou“ a to kapr 40-55 cm, amur 60-70 cm, pstruh duhový a siven max. tři kusy. Lín, sumec prodej kg/Kč
• 350 Kč od 5:00 do 22:00 povolenka „pstruhová s rybou“, čtyři kusy pstruha duhového nebo sivena, lze i kombinovat
• 200 Kč non-stop povolenka „chyť a pusť pouze“ pro povolenky mimo pstruhové
• 400 Kč non-stop povolenka „s rybou“ a to kapr 40-55 cm, amur 60-70 cm, pstruh duhový a siven max. tři kusy. Lín, sumec prodej kg/Kč
• 1500 Kč týdenní non-stop tři kusy ryb, kapr 40-55cm, amur 60-70cm, ostatní ryby kg/Kč

Každá povolenka je zálohovaná částkou 300Kč. Po skončení lovu a následnému vrácení povolenky bude záloha vrácena. Candát celoročně hájený.